Jubileum Prof. Ing. Jaroslava Paška, DrSc.

V decembri 2018 oslavuje profesor Jaroslav Pašek, rodák z Bratislavy, významné životné jubileum – 90. narodeniny. Informácie o jeho živote, práci a prínose pre odbor inžinierska geológia nájdete v aktuálnom čísle Spravodajcu. Tu si dovoľujeme uverejniť rozhovor, ktorý s jubilantom pri príležitosti jeho narodenín viedol Ing. Jan Novotný, CSc..

Co Vás k profesi inženýrského geologa vlastně přivedlo?

To je jednoduché. Na začátku školního roku při imatrikulaci na stavební fakultu v Trojanově ulici v roce 1947 stáli v řadě děkan a profesoři. A mně padl do oka jeden. Byl to Quido Záruba. Byl vysoký, vzpřímený, byly to sympatie na první pohled. Ptal jsem se – kdo to je? Zjistil jsem, že je to geolog. Tenkrát ještě nebyla inženýrská geologie, to byl neznámý pojem, říkalo se tomu praktická geologie. A Záruba byl proto geolog, ne inženýrský geolog.

Kdybyste nebyl inženýrským geologem, co jiného byste si vybral?

Byl bych stavebním inženýrem.

Jaké dílo (zakázky, výzkum, práce na knihách…), na kterém jste pracoval, je Vám nejbližší?

Obecně je to vše z praxe. Byl jsem nakonec rád, že jsem byl vyhozen z Akademie, přestal jsem být vědcem a dostal jsem se do praxe, tam to byla opravdu inženýrská geologie. Jinak bych snad musel celý život dělat jenom sesuvy. Nejmilejší je mi praxe.

Jakého období své činnosti si ceníte nejvíce?

Byla to první praxe se Zárubou a potom období ve Vodních stavbách.

Máte v České republice nějakou oblíbenou geologickou lokalitu? Nebo místo, kam rád jezdíte?

Nerad někam jezdím opakovaně. „Nikdy na stejné místo znovu.“ Imponují mi naše skalní města jako Adršpach, Teplické stěny, Tiské stěny. A taky mám rád Slovensko, tam jsem strávil s Alo Nemčokem hodně času.

A co Vaše zážitky ze zahraničních služebních cest? Která z nich se Vám nejvíce zapsala do paměti?

Nejvíce se zapsala služební cesta na Sibiř. Všude samí komáři a ovádi. Nedalo se v těch podmínkách rozmrzlé tajgy prakticky vůbec pracovat. V Kuvajtu jsem měl po večerech více času, a tak jsem psal knihu Inženýrská geologie. Ano, Inženýrskou geologii, tu jsem psal rád.

Jak hodnotíte vývoj inženýrské geologie, bylo to lepší dříve, nebo nyní? Jak se v oboru pracovalo za socialismu a jaké je to nyní v kapitalismu? Kdy u nás zažíval obor svůj „zlatý věk“? 

Z mého pohledu to byla doba prací na velkých přehradních dílech v padesátých letech, ty takzvané „velké stavby socialismu“. Souvisí to s vytvořením firmy Stavební geologie, z té doby jsou slavná jména Bukovanský, Štěpánek, Novosad, Verfl, Vrba, v Geotestu Woznica… Záruba také vyrostl na přehradách. Po revoluci bylo velké téma skládky. Kapitalismus bohužel nevytřídil kvalitu od nekvality. Tlačí se na cenu, málo se dávají zprávy do Geofondu, i když je to povinnost stejně jako před revolucí.

Jaký vývoj v inženýrské geologii předpokládáte?

Bohužel to všechno hodně směřuje do geotechniky, samé moderní výpočetní metody, počítače. Mělo by se více vrátit k přírodě, více myslet na přírodu.

Kdybyste v oboru mohl změnit jednu věc, která by to byla?

Změnit proces získávání oprávnění v inženýrské geologii. Neměla by to být jenom úřednická záležitost. Měla by to být otázka „cechu“, Česká asociace inženýrských geologů by do toho měla mít možnost více mluvit, mít více rozhodovacích pravomocí, aby mohla uhlídat skutečnou odbornou kvalitu.

Od kdy se dá říci, že člověk inženýrskou geologii „umí“, že obor ovládá?

To se dá těžko říci. Obecně když má za sebou dlouhodobou praxi. Potom záleží na tom, k jakým zakázkám se dostal, jestli byly náročné a různorodé, nebo naopak, a taky kdo ho vyučil, tj. jestli byl sám jeho učitel dostatečně kvalitní. Když se ke mně dostane nějaký posudek, archivní zpráva o inženýrskogeologickém průzkumu, vždycky se zajímám o to, kdo to dělal, a na základě jména a své přechozí zkušenosti s daným autorem odhaduji kvalitu jeho posudku.  

Jak a čím nejlépe motivovat studenty inženýrské geologie? 

Co nejvíce s nimi chodit na exkurze. Seznamovat je s praxí. Vytáhnout je do terénu, aby viděli, jak se dělá průzkum, a seznámili se s tím, jak to potom vypadá na stavbě. Mně například velmi pomohlo, že jsem jedny prázdniny dělal u vrtné soupravy.

A co byste doporučil současným mladým inženýrským geologům?

Aby po studiu nezůstávali hned na fakultě, ale šli do praxe. Na fakultu se pak mohou vrátit po nabytí zkušeností z praxe.

Jaké máte kromě inženýrské geologie jiné zájmy?

Byl jsem veden k práci na zahradě, zejména mámou. To trvá celý život. Botanika, tu jsem měl vždycky rád, bavily mě kytičky, k tomu mě vedl táta. A taky hudba, zpívání, písničky, hra na klavír. Co jsme se s Nemčokem nazpívali, zejména na exkurzích i se Slováky.

Ve spolupráci s prof. Jaroslavem Paškem připravil Jan Novotný